pokračovat v nákupu
Košík 0
  • Váš košík je momentálně prázdný.
Příběh Poctivého českého kabátu - I.

Příběh Poctivého českého kabátu - I.

Zdravím vás 

Dnes vám chci vyprávět Příběh kabátu. Toho našeho Poctivého českého kabátu

 

Letos je to čtvrtá sezóna, kterou pro vás tyhle kabáty šijeme. Za ty čtyři roky jsem zodpověděla spoustu otázek v médiích i vám samotným. Mnoho už jste o nich slyšeli, četli a možná jste je i osobně viděli, zkoušeli nebo je hrdě nosíte 

Jak to ale všechno začalo, probíhalo, probíhá a jaké mám plány do budoucna? O tom vám chci napsat. Vezmeme to tedy pěkně od začátku. 

   

Když se značka DAYA začala formovat do udržitelné podoby, měla jsem několik možností kudy jít. Vybrala jsem si tu lokální. Už proto, že z českých úpletů jsem sama šila od začátku a z českých košilovin jsme šily s kamarádkou v jiném projektu pánské košile. Věděla jsem, co od materiálů mohu čekat, znala jsem jejich životnost, pružnost a hlavně jsem věděla, kdo a kde je vyrábí. A hlavně! Kde jinde bych měla nakupovat materiál, než právě v České republice

A pak si mě sama našla Tkalcovna Strmilov! Vzešla z toho spolupráce na projektu Poctivý český kabát. To byl srpen a nebyla bych to já, kdybych nechtěla kabáty už na nadcházející sezónu. Měla jsem plán a díky mé kamarádce Marušce, kterou možná znáte jako "Co si dneska vezmu na sebe", jsem získala i odvahu ho uskutečnit. Během velmi krátké doby jsme předělali plánovanou kampaň na Hithitu na rekonstrukci dílny na kampaň Poctivé české kabáty. (Začínám mluvit v množném čísle, protože tou dobou už se mnou na značce pracoval i Jirka - můj drahý muž a velký podporovatel.) 

 

Zpočátku jsme měli jen nakreslené kabáty, objednané tkaní červeného, žlutého, kostkovaného a pruhovaného materiálu a představu, jak by to mohlo všechno vypadat. Později jsem ze dvou již utkaných plédů ušila úplně první vzorek červeno-modro-bílého kabátu s kapucí. Byl nádherný a tak moc "DAYA" a vám se tolik líbil!

 

Kampaň běžela v listopadu 2017 a byla úspěšná asi na 270 %. Čekali jsme na materiál, abychom mohli začít šít. V Tkalcovně se vše zdrželo, červená a žlutá byly špatně vyčesané a museli se utkat znovu a já jsem krátce po Novém roce zjistila, že čekáme třetí ratolest. Bylo mi čtyři měsíce tak špatně, že jsem toužila jen po vodním melounu a posteli, ale stříhala jsem vaše kabáty, aby je mohly švadleny ušít... A vy jste byli tolik trpěliví a s velkým pochopením čekali na své první Poctivé české kabáty! 

 

Tento příběh by možná vydal na knihu, a tak vám ho budu psát po částech. 

Kdo si pamatuje první Poctivé české kabáty? Kdo o něm od té doby sní a kdo ho hrdě nosí?

Všechny kabáty, které máme skladem (a je to již jen pár kousků), nyní koupíte se slevou 30 %!

Vaše Daniela 

Komentáře